Spolek Krachy cestovek: Kvůli Papežovi u soudu, ale o nás bez nás

1. ledna 2015 20:45

Dnešním dílem ukončujeme krátkou sérii o tom, kterak Jan Papež, místopředseda a tiskový mluvčí profesní Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) dosáhl ve vší tichosti vítězství nad spolkem Krachy cestovek, jehož smyslem existence je především pomáhat lidem, kteří přišli o dovolenou a o své peníze v důsledku úpadku cestovních kanceláří.

Zdroj: Rozsudek soudkyně JUDr. Jaroslavy Lobotkové ze dne 5. května 2014 Repro: Krachy cestovek.cz Zdroj: Rozsudek soudkyně JUDr. Jaroslavy Lobotkové ze dne 5. května 2014 Repro: Krachy cestovek.cz

prvním díle minisérie jsme si vysvětlili, proč na spolek Krachy cestovek podal Jan Papež žalobu na ochranu osobnosti. V druhém jsme se pak zaobírali zejména tím, že na sídlo spolku Krachy cestovek nedošla od srpna 2013 ani jedna doporučená zásilka, která by se týkala předmětného sporu. Všechna oznámení o doručovaných a tedy případně uložených zásilkách týkajících se sporu s Papežem se prostě zřejmě někde „ztratila“, zatímco všechna ostatní korespondence byla na adresu sídla spolku doručována v pořádku.

Rozsudek fakticky nedoručen; soudní zásilka doručena fikcí

Vloni 5. května tak mohla soudkyně JUDr. Jaroslava Lobotková vynést rozsudek, v němž nařídila spolku Krachy cestovek odstranit z internetových stránek www.krachycestovek.cz fotografii žalobce a dále mu stanovila povinnost uveřejnit tamtéž omluvu.

Screenshot obrazovky monitoru zobrazující článek zveřejněný vloni v srpnu Zdroj: Krachy cestovek.cz

Soudkyně, mimochodem podle informací z www.znamysoudce.cz bývalá členka KSČ, uvedla v rozsudku, že „žalovaná (tedy spolek Krachy cestovek) se ve věci nijak nevyjádřila“.  K doručení obsílky, která nutně musela obsahovat minimálně samotný žalobního návrhu, předvolání na jednání soudu dne 5.5.2014 a poučení o následcích nedostavení se k nařízenému jednání spolku Krachy cestovek totiž došlo tzv. fikcí dnem 10. 3. 2014. Proto soudkyně mohla hned na prvním nařízeném jednání  rozhodnout o žalobě bez jejího věcného přezkoumání, vycházeje z toho, že tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu jsou nesporná,  rozsudkem pro zmeškání. Což se také stalo.

Soukromá fotografie žalobce z Facebooku

Z rozsudku plynou skutková tvrzení žalobce o tom, že žalovaný získal fotografii Jana Papeže bez jeho souhlasu“. Jenže Jan Papež zveřejnil onu fotografii muže v modré paruce sám a dobrovolně na svém profilu na sociální síti Facebook a v souladu s jejími podmínkami.

A tato fotografie patří podle pravidel Facebooku (FB) právě této sociální síti, která s ní může nakládat, jak chce. A zveřejňovat ji náhodně u kterýchkoliv stránek, které Jan Papež jako uživatel zmíněné sociální sítě tzv. lajknul. A mimochodem, Jan Papež má inkriminovanou fotku na svém facebookovém profilu doposud, takže je prostřednictvím internetu stále veřejně přístupná komukoliv.

Zdroj: Facebook Repro: Krachy cestovek.cz

Další háček je v tom, že nedošlo ke zveřejnění „fotografie“ Jana Papeže, ale k publikování  upraveného snímku obrazovky monitoru (tzv. screenshotu), na němž byla zobrazena úvodní stránka FB profilu Jana Papeže včetně fotografie, kterou tam on sám dobrovolně vložil. A je otázkou, zda u upraveného screenshotu už nejde o nové autorské dílo, protože nešlo o pouhé pořízení kopie jedna ku jedné.

Žalobní tvrzení Jana Papeže

Ze skutkových tvrzení žalobce Jana Papeže, citovaných v odůvodnění rozsudku, stojí za zmínku kupř. následující: „internetový soubor s fotografií žalobce je označen jako „Jan Papež v modré paruce“, ačkoli sama fotografie jen jako Ilustrační foto. Žalovaný získal a užil tuto fotografii bez souhlasu žalobce, musel si být vědom toho, že se jedná o podobiznu žalobce“.

Předně není zcela jasné, co přesně Papež myslel termínem „internetový soubor s fotografií žalobce“. Ale v každém případě nepřesnost tkví v tom, že onen soubor je označen jako „Jan Papež v modré paruce“.

Z koláže, zveřejněné níže, je evidentní, že název souboru je následující: „1837-view-main-art-foto-papez-jan-screenshot-v-modre-paruce-bez-jmena.jpg“, jak vyplývá z vlastností souboru. K počítačové gramotnosti současnosti by měla patřit i vědomost toho, že programy Microsoft Office neumožňují používat v názvech ukládaných souborů, některé znaky, jako např. „?“ (otazník), čili kdyby ten, kdo screenshot pořídil a upravil, jej chtěl uložit s otazníkem, protože by si nebyl jist, zda jde opravdu o toho Jana Papeže, místopředsedu ACK ČR, nepodařilo by se mu to. Ani jemu, ani nikomu jinému na světě, to je prostě fakt.

Zdroj: Facebook Koláž: Krachy cestovek.cz

Pravdivé není skutkové tvrzení žalobce ani v tom, že „sama fotografie je (označena) jen jako Ilustrační foto“. Jak vyplývá z koláže, respektive screenshotu, na portálu Krachy cestovek.cz je v popisku pod upraveným screenshotem FB profilu žalující strany uvedeno toto: „Poznáváte ho? My ne. Ilustrační foto.“ Jak je zřejmé, celý popisek vysvětluje nejistotu ohledně totožnosti osoby na FB profilu.

Otázkou k diskusi zůstává, zda Jan Papež má jako místopředseda a tiskový mluvčí ACK ČR, a tudíž osoba veřejně činná, která se více či méně relevantně vyjadřuje k problematice cestovního ruchu, dostatek soudnosti, když se jako jeden z více než dvou milionů uživatelů českého Facebooku stále dobrovolně vizuálně prezentuje na svém sociálním profilu jako „muž v modré paruce“ a současně se soudí o „ochranu svých osobnostních práv“. Vzpomeňme, jaký Papež dokáže být vůči těm, které nemá rád, viz např. jeho blog proti T. Okamurovi na iDnes.cz včetně diskuse.

Otázka faktické vykonatelnosti rozsudku

Podle Jana Kalvody z AKJK, která od roku 2012 právně zastupuje původní občanskou iniciativu, pak občanské sdružení a podle nyní aktuální právní terminologie spolek Krachy cestovek, je otázka vykonatelnosti rozsudku soudkyně Lobotkové z 5. 5. 2014 ne příliš jasná, a to přinejmenším k nedostatkům v doručování. S tím souvisí i oprávněnosti probíhající exekuce a obstavení bankovního účtu spolku Krachy cestovek. „Více k tomu v tuto chvíli říkat nebudeme,“ vyjádřila se pro portál Krachy cestovek.cz místopředsedkyně spolku M. Ježková.

Dokončení.

(red)

Vytisknout