KOMENTÁŘ: Vládní novela přiznáním viny

18. července 2014 12:12

Vláda minulý týden poslala do sněmovny novelu zákona o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Není pochyb o tom, že pokud tvořivost poslanců její podstatu nerozleptá pozměňovacími návrhy, jedná se o krok lepší ochranu turistů před praktikami některých cestovek. Jenže…

Ilustrační foto

V důvodové zprávě k novele zákona sami navrhovatelky z ministerstva pro místní rozvoj (MMR) uvádějí, že inovovaný zákon, respektive „nastavení absolutní hodnoty minimálního pojistného plnění ve výši čtyř miliónů korun … by tyto mohlo splnit 80% cestovních kanceláří působících na trhu“. Znamená to, že novela ochrání jen 80 % klientů cestovních kanceláří? Navrhovatelky z MMR navíc neuvádějí, že před úpadky cestovních agentur, které podle odhadu Asociace cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) prodají 45 % zájezdů, novela spotřebitele nechrání vůbec!

Proto se spolek Krachy cestovek musí nutně domnívat, že budou následovat další kroky ministerstva, jež konečně ochrání před insolvencí obchodníků s cestovním ruchem všechny klienty, kteří si zaplatí zájezd. Tak, jak to definuje směrnice Evropské unie. Pokud neochrání všechny, znamená novela jen přiznání, že se české vlády až dosud o své cestovkami okradené občany vůbec nezajímaly. Navzdory tomu, že evropská směrnice o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy je k tomu vyzývá už 24 let!

Konečně v samotné důvodové zprávě pro český kabinet stojí: Z vybraných judikátů Soudního dvora EU vyplývá, že stát je plně odpovědný za implementaci Směrnice, resp. jejího čl. 7 a odpovídá za újmu a škodu, kterou utrpěli jednotlivci nedostatečnou transpozicí Směrnice, a není zajištěna jejich ochrana proti nebezpečí platební neschopnosti cestovní kanceláře. Transpozice čl. 7 Směrnice musí zaručit účastníkům zájezdu v případě úpadku cestovní kanceláře vrácení všech zaplacených peněz a zajistit jejich repatriaci. Stejné podmínky ochrany se vztahují i na zaplacené zálohy na zájezd.

Nic takového ale česká transpozice směrnice zatím nezaručuje. Kdyby tomu tak bylo, jak se MMR pokusilo obhájit v důvodové zprávě, pak by každý rok lidé při úpadcích cestovních kanceláří a agentur nepřicházeli o své peníze a o dovolené. Stát a jeho úředníci se tak opětovně pokouší přesunout odpovědnost na někoho jiného, ač je to stát, kdo nedostatečnou transpozicí příslušné evropské směrnice do tuzemské legislativy plně odpovídá za újmy a škody.

Rudolf Marek, místopředseda spolku Krachy cestovek

Vytisknout