Jan Papež nařkl zkrachovalé CK z podvodu

Mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR Jan Papež v minulosti proslul autorstvím několika velmi zdařilých novinářských kachen. Je tedy otázkou, do jaké míry lze jeho výroky brát vážně. To, co minulý týden opakovaně tvrdil v pořadu Reportéři na vaší straně na Prima Family, však každopádně lze označit za zásadní prohlášení.

Jan Papež divákům Prima Family právě vysvětluje, že jeho cestovní kancelář se „zkrachovat nechystá“.

Čtenáři si možná ještě vzpomenou, jak se na začátku loňské letní turistické sezóny objevila poplašná zpráva z Řecka: přestává tam platit Euro, na dovolenou si cestovatelé mají vzít raději libry nebo dolary. Pro agenturu ČTK to 29. května 2012 uvedl mluvčí ACKČR Jan Papež.

Jak to bylo doopravdy? Na několika zahraničních webech se postupně objevila informace o tom, že v některých restauracích na ostrově Korfu berou raději libry. Šlo o oblast, kam jezdí převážně britská mládež, jejíž hlavní náplní dovolené je konzumace alkoholu. Majitelé jedné z těchto restaurací byli Britové. Z jejich pohledu tedy nepostrádalo logiku, že si kvůli možným měnovým výkyvům Eura nechali od svých krajanů platit raději v librách.

Papež, který miluje pozornost médií a je ochoten pro ni udělat cokoli, si brzy uvědomil, co rozpoutal, a začal couvat. Pro druhou z našich zpravodajských agentur, Mediafax, pak vpodvečer téhož dne „popřel informace médií, že některé řecké restaurace odmítají přijímat platbu v eurech“. O tom, že údajný řecký „útěk od Eura“ odstartoval on sám, taktně pomlčel.

Minulý týden na Primě se Jan Papež zase jednou vyjadřoval k zákonnému pojištění cestovek proti úpadku. Na tom by nebylo nic překvapivého, v minulosti se mluvčí jedné z nejvlivnějších lobbistických skupin v Česku pasoval na nejpovolanějšího vykladače zákona 159/1999 a slyšeli jsme od něj už různé perly. Teď to ale vzal skutečně od podlahy.

Před kamerou na adresu povinného pojištění proti úpadku doslova řekl: „Pro nás, cestovní kanceláře, které se nechystají zkrachovat, jsou tyto peníze vyhozené z okna.“ Uvědomuje si Papež, co tím zároveň prohlásil o všech dosud zkrachovalých cestovkách, z nichž mnohé byly členy jeho asociace?

Nejenže staví na hlavu tvrzení, podle kterého je krach součástí podnikatelského rizika a může postihnout kohokoli. Pokud jeho výrok vezmeme vážně, pak jej lze interpretovat tak, že krachy bývají úmyslné, pečlivě plánované a že se tedy majitelé a členové statutárních orgánů těchto CK dopustili trestných činů, za něž je nikdo nikdy nestíhal!

Otázkou ovšem je, jak moc vážně lze Papežovy výroky brát. V minulosti už jsme od něj slyšeli dost nesmyslů, které by měly při hodnocení jakéhokoli jeho dalšího tvrzení vést k maximální opatrnosti.

Pronést něco podobného na veřejnosti kdokoli jiný, už by asi byl dávno oheň na střeše. Jako první by se proti takové pomluvě musely ohradit cestovky, své pochyby by určitě vyjádřilo i Ministerstvo pro místní rozvoj.

Jana Papeže ale zřejmě už nebere vážně nikdo. Snad kromě některých novinářů, kteří obsah jeho výroků zřejmě nevnímají a jen ho – patrně ze setrvačnosti – stále ještě občas mechanicky citují jako „odborníka na cestovní ruch“.