Jak to bylo ve skutečnosti s krachem Asteri Tour?

10. května 2012 10:13

Dostaly se nám do rukou závažné indicie, že v polovině dubna ohlášený krach liberecké cestovní kanceláře Asteri Tour by mohl být ve skutečnosti řízen její majitelkou Alenou Šídovou ve shodě s jejím partnerem Nikolaosem Pappasem poté, co zjistili, že neprodali dostatečný počet zájezdů pro nadcházející letní sezónu.

CK Asteri Tour na svém webu potvrzuje finanční problémy

Tuto skutečnost potvrdila i sama cestovní kancelář. „Bohužel prodaných zájezdů bylo tak málo, že nebyly obsazeny do té míry, aby se mohly uskutečnit,“ informovaly webové stránky Asteri Tour v den, kdy se objevily první informace o krachu této cestovky.

Z insolvenčního návrhu podaného panem Nikolaosem Pappasem, který však soud smetl kvůli formálním důvodům ze stolu, vyplývá několik zajímavých skutečností, kterým by měly příslušné orgány věnovat pozornost.

Předně jde o to, jak upozornili čtenáři webu Krachycestovek.cz, že Pappas a Alena Šídová skutečně bydlí na jedné adrese – a sice v liberecké ulici Boženy Němcové. Jejich vztah proto zřejmě nebude jen ryze obchodní (věřitel a dlužník), ani jen čistě pracovní (zaměstnanec a zaměstnavatel).

Pappas poskytl Šídové úvěr až do výše jednoho a půl milionu korun, smlouvu o půjčce podepsali v den, kdy byla firma Asteri Tour zapsána do obchodního rejstříku jako cestovní kancelář, tedy 9. 6. 2011.

Fígl ovšem může být v tom, že smlouva nebyla podepsána u notáře, takže ve skutečnosti ji oba aktéři mohli podepsat třeba až na konci letošního března, těsně před podáním daňového přiznání, když už bylo nad slunce jasné, že cestovce se nedaří prodávat zájezdy. A kdoví jestli byly ve hře vůbec nějaké peníze!

Tuto hypotézu by potvrzoval i fakt, že Pappas poskytoval firmě úvěrové financování jen prostřednictvím svých vkladů do pokladny. Kdyby tak učinil bankovním převodem ze svého účtu na účet cestovky, existoval by o tom nezpochybnitelný důkaz. Takto se ale otevírá prostor pro spekulace.

Také je zvláštní, že od června do listopadu 2011 byl Pappas jediným, kdo vkládal do pokladny firmy nějaké peníze. Všech jeho devět vkladů - poskytnutého úvěrování - jde v číselné řadě za sebou. Dále je zarážející, že podle podaného insolvenčního návrhu Pappas půjčil Asteri Tour 1.387.000,- Kč. Ze součtu příjmových pokladních dokladů ale vychází částka 1.385.184,- Kč! Pohledávka, kterou se snažil uplatnit u soudu, tedy neodpovídá předloženým důkazům.

Zajímavé je i to, že Pappas, který cestovce půjčil milion a půl, se u ní současně nechal zaměstnat na plný úvazek za 8 500 korun hrubého, tedy za hodinovou sazbu 47 korun čistého. Pokud by svůj milion a půl uložil na rok do banky, přišel by si za tu dobu na téměř stejné peníze a nemusel by ani hnout prstem…

Za pozastavení stojí i další nesrovnalosti ve firemních dokumentech: Pappasova pracovní smlouva nemá datum a nevyskytuje se v ní ani jednou slovo dovolená, ale přitom má zákonný nárok na 20 dnů volna ročně.

Tím ovšem nesrovnalosti nekončí. Pappas uzavřel s Šídovou splátkový kalendář, kde uplatnil úroky z úvěru ke dni 3. 1. 2011, tedy o půl roku dříve, než jí vůbec nějaké peníze půjčil. A v nároku předloženém insolvenčnímu soudu Pappas ani neuplatnil smluvní pokutu ve výši 10% z půjčené částky, přestože v dohodě o splátkovém kalendáři jasně stojí, že je dlužník povinen ji uhradit v případě porušení dohody.

Sečteno a podtrženo, řadu institucí a orgánů by mělo zajímat, co se dělo s penězi dvou set klientů v nefungující liberecké CK Asteri Tour.

Správu sociálního zabezpečení by mělo zajímat, proč neměl pan Pappas ve smlouvě zakotven zákonem daný nárok na 4týdenní dovolenou. Finanční úřad by se měl zajímat o pokladnu Asteri Tour a zejména o podezřelé vklady „drobných“ částek. A Evropská cestovní pojišťovna, která cestovku pojistila proti úpadku, by se třeba mohla zamyslet nad tím, zda náhodou nedošlo k pokusu o podvod.

(red)

Vytisknout